Torpedo Havířov bylo založeno 20. května 1995 v dnes již neexistující restauraci při SŠTO (dnešní Úřad práce). Většina zakládajících členů pocházela z nejstarších klubů na území našeho města (M. T. C. Slike Havířov a FBK Royal Havířov) a jiných sportů. Po zániku dvou zmíněných klubů (1995, respektive 2001) patří primát nejstaršího klubu právě Torpedu.

Florbal byl v České republice stále ještě v plenkách. Po přihlášení klubu do České florbalové unie přišlo zařazení do nejnižší soutěže, kterou v té době byla 2. florbalová liga – divize Morava. Nováček z Havířova prošel soutěží jako nůž máslem. Jediná prohra Torpeda přišla v devátém kole v poměru 4:5 s Holešovem. Nutno podotknout, že odveta skončila pro žlutočerné barvy 19:2. První místo s jedinou ztrátou a skórem 159:52 vystřelilo Torpedo mezi českou florbalovou elitu.

Historicky první medaili pro Torpedo získala kategorie juniorů. V play-off, v kterém nastupovaly tehdy pouze čtyři týmy podlehli v semifinále pražskému SSK Future. V jediném utkání o bronzovou příčku porazili junioři FbC Vipers Most 4:3 po samostaných nájezdech. Rozhodujícím exekutorem se stal Ondřej Kowal a zajistil tak pro žlutočerné první medaili pod hlavičkou ČFbU.

Po šesti letech v nejvyšší soutěži (tehdy pod názvem 1. liga) se zakládající generace dočkala. Už v předešlé sezóně sahalo Torpedo po finálové sérii. To se nakonec podařilo až v sezóne 2001/2002 a ačkoliv podlehli hegemonovi ze Střešovic 1:3 na utkání, jednalo se o největší úspěch v dosavadní historii klubu. Obě domácí utkání v hale Slávie sledovalo přes 700 diváků!

Junioři navázali na svůj bronz z roku 2000 a v dvouletých intervalech přišly další dvě bronzové medaile. V roce 2002 si poradili v utkání o 3. místo s týmem TJ JM Mentos Chodov poměrem 3:2. O dvě sezóny později ve slezském derby přetlačili rivala s názvem FBC Pepino Ostrava 7:4 a připsali si třetí bronz v historii juniorské kategorie i klubu.

Přesně deset let od založení trvalo, než se klub dočkal své první zlaté medaile na celostátní úrovni. Ročníky 1989, 90 a 91, které si trenér Ivo Jochman piplal od kategorie elévů sklidily úspěch na Mistrovství České republiky v nedalekých Kravařích. V tamější Buly aréně postupně vyřadili všechny soky a ve finále přetlačili i pražský SSK Future. 

Málo se dnes ví, že kategorie dorostenců vznikla v rámci Českého florbalu až v roce 2004. Torpedo se hned zařadilo mezi špičku této kategorie, o čemž svědčí i medaile z prvních dvou ročníků. V tom prvním přešli přes Vítkovice a pražské Wizards, až narazili ve finále na již několikrát zmíněný Future. O rok později vedla čtvrtfinálová cesta opět přes Vítkovice, aby v semifinále opět padli s Future. Chuť si spravili v utkání o třetí místo se Střešovicemi.

Dosud jediná finálová účast v tehdejším Poháru České florbalové Unie přišla v roce 2006. Havířov se musel postupnými krůčky a někdy i se štěstím v play-off prokousat přes Třebíč, Playmakers Prostějov, Bulldogs Brno a Vítkovice. V brněnském finále hraném ve Sportovní hale na ulici Vodova podlehli těsně 3:4 pražským Střešovicím.

Pět let po první finálové účasti přišel další klubový milník. Z generace zakládajících členů zbylo torzo, které však bylo doplněno o velmi šikovné odchovance. Kormidla se ujal úspěšný mládežnický trenér Jochman, který zapracoval mladíky do sestavy a bylo z toho druhé stříbro z tehdejší Fortuna extraligy. Torpedo sice opět podlehlo 1:3 na utkání se Střešovicemi, ale obě domácí utkání odehrál Havířov na zimním stadionu, kde padl i divácký florbalový rekord, sobotní utkání sledovalo 3013 diváků!

Díky předešlé střibrné sezóně v Superlize mělo Torpedo právo zabojovat o účast na finálovém turnaji Champions Cup (florbalová Liga Mistrů) v souboji s vicemistry Finska a Švýcarska. Vlivem mnoha odchodů a velké marodky museli žlutočerní bojovat v improvizované sestavě a kvalifikace skončila fiaskem. V prvním utkání se švýcarským Tigers Langnau prohráli 2:12, o den později s finským SC Classic 1:23. Kvalifikace se odehrála v Liberci, z postupu se radovali finové.

Torpedo se celou sezónu přetahovalo s Vítkovicemi o 1. místo po základní části v 1. lize juniorů. Nakonec z toho byla do play-off druhá výchozí pozice. V něm už však žlutočerný vlak nikdo nezastavil. Ve čtvrtfinále 3:0 v sérii s brněnskými Bulldogs a v semifinále 3:0 s Tatranem Střešovice. Finále s Vítkovicemi slibovalo velké drama. Ale z venkovních utkání si Torpedo přivezlo jedno vítězství a domácimi demolicemi v poměru 9:3 a 13:3 zaslouženě získalo titul Mistra ČR.

Při příležitosti 15. výročí založení klubu se rozhodlo Torpedo uskutečnit ve skromných podmínkách KD Radost společenský večer. Vzhledem k pozitivním ohlasům se z tohoto florbalového plesu stala tradice. Rekordním z hlediska počtu účastníku je ročník 2015, který navštívilo v Dělnickém domě v Horní Suché 328 účastníků. Některé ročníky proběhly i v restauraci u Jelena či v areálu TJ Depos Horní Suchá. Devátý ročník k 30. výročí založení TH proběhl v samotném centru města, ve SD Reneta!

Čtrnáct dlouhých sezón trvala éra Torpeda Havířov v Superlize. Konkurence na nejvyšší úrovni se rok od roku zvyšovala, až z toho byl nakonec smolný pád po barážové sérii v posledním pátém rozhodujícím utkání s Bohemians. Torpedo se sice po jedné sezóně vrátilo, když suverénně vyhrálo 1. ligu a připsalo si ještě dvě Superligové sezóny, ale následný sešup znamenal vzhledem k finančním možnostem klubu propad až do 2. ligy.

V roce 2013 došlo ke sloučení dvou nejstarších havířovských klubů. Torpedo Havířov jakožto nástupnický klub vzal pod svá křídla členy Slavia Team 96 Havířov. Slavia již několik let nestíhala čelit konkurenčnímu prostředí, navíc ve svém vedení neměla dostatečný počet lidí, kteří by se klubu věnovali. Vyústěním celé situace tak bylo spojení klubů a navýšení členské základny. Klub jako občanské sdružení se přejmenoval na Florbal Havířov, ale v soutěžích vystupoval stále pod jménem Torpedo.

Jako nováček soutěže po postupu z 2. ligy patřilo Torpedo ke štikám soutěže. Tým složený z odchovanců doplněný o nadějné hráče Horní Suché (Delong, Vilím) skončil po základní části třetí. V semifinále vystavil stopku Havířovu regionální rival FBC Ostrava. Třetí utkání série sledovalo v MSH Havířov 412 diváků. Utkání o bronz se v tomto ročníku nekonalo, ale podle umístění po základní části dostali medaile za 3. místo v G2 lize právě svěřenci Richarda Strnadela a Filipa Kubíčka.

Tři sezóny trvalo, než se Torpedo vyškrábalo z Národní ligy (třetí nejvyšší soutěž). V play-off svěřenci trenéra Filipa Kubíčka celkem jednoznačně smetli Aligators Klobouky, Petrovice u Karviné a ve finále P.E.M.u. Opava. Po postupu trvala prvoligová éra celkem šest sezón, z toho druhá byla kousek od postupu do Superligy, ale ani finále s Královskými Vinohrady, ani baráž s Bulldogs Brno nevyšla. V sezóně 2021/22 po neúspěšné baráži s Rožnovem naopak přišel návrat do Národní ligy.

Rok 2024 znamenal další průlomový milník v historii havířovského florbalu. Po dlouhých jednáních dospěli zástupci klubů Torpedo Havířov a 1. SFK Havířov (zejména široká mládežnická základna) ke sloučení do jednoho celku, opět pod křídla již do českého florbalu zarostlé značky Torpedo. Důvod byl prostý. Nekonkurovat si a vytvořit v Havířově klub, který naopak bude konkurenceschopný nejen regionálním rivalům, ale celkové špičce české florbalové mapy.

S koncem sezóny 2023/24 nedošlo jen ke spojení klubů. Torpedu se povedl návrat zpět do elitních soutěží (1. ligy). Zároveň jako jediný klub v regionu zařadil Havířov B-tým do celostátní Divize (4.). Junioři i dorostenci byli přihlášení do nejvyšších soutěží a spojená mládež slibovala nadějné výsledky v rámci regionálních soutěží. Ruku v ruce s tím Torpedo představilo nové klubové logo a klubovou identitu, která v dnešní době patří ke standardům každé zaběhnuté značky.

Spojení mládeže se projevilo hned v první sezóně. Junioři prošli kvalifikací a zařadili se po bok nejlepších týmů v ČR do CE ligy. Čtvrté místo po základní části bylo více než solidní. V osmifinále si TH poradilo s Kladnem, ve čtvrtfinále s Mladou Boleslaví a v semifinále s vítězem základní části Chodovem. Finálovou sérii se Střešovicemi zahájilo Torpedo doma před překrásnou kulisou, ale ani tak to nestačilo a série skončila poměrem 0:3 pro Tatran. Stříbrné medaile se však zapíšou do historie. Navíc čeřily vody v celostátní soutěži dorostenci a starší žáci neměli v regionu konkurenci. Na neoficiálním Mistrovství České republiky, které bylo zrušeno před touto sezónou, pod názvem Pohár budoucích Mistrů, skončili zlatí!

Torpedo svou třetí sezónu pod Rostislavem Kohútem začalo jako na houpačce. Tým s nejméně vstřelenými góly, ale také druhý s nejméně obdrženými, předváděl v základní části nevyrovnané výkony i vlivem nestability sestavy. V play-off však tým na hraně předvedl skvělou jízdu, avšak s nešťastným koncem. Čtvrtfinále s Kopřivnicí rozhodly dvě utkání až v nastaveném čase. V semifinále s favoritem Bulldogs Brno prohrávalo Torpedo už 0:2 na utkání, ale dokázalo sérii otočit. Podobný scénář se odehrál ve finále se Starou Boleslaví, jenže tentokrát rozhodující páté utkání havířovští nezlomili. V následné baráži s předposledním týmem Livesport Superligy Libercem Havířov tahal za kratší konec a v konečném součtu prohrál 1:3. Po osmi letech druhý neúspěšný pokus o návrat mezi florbalovou smetánku.